Guovvamánu buorre ođas luonddu máŋggahámatvuođas: Vilgessealčáihni dearpá ain garraseappot ja viidáseappot
Vilgessealčáihniid mearri lea Suomas lea badjáneamen, ja lottis dahkkojuvvon áicamiid mearri lea badjánan mannan jagiid áigge garrasit. Nuortin girdán vádjoleaddjit ja čáihnniid eallinbirrasiid suodjaleapmi leat váldodáhkkit náli stuorrumii. Čáihnevuvddiid suodjaleapmi lea leamaš ávkin maiddái máŋggaide eará náliide ja lasihan luonddu máŋggahámatvuođa.
Jagi 2009 Meahciráđđehusa, WWF Suoma, guovlulaš birasguovddážiid ja loddedieđalaš ovttastusaid vilgessealčáihnečuovvumiin dahkkojedje bessenáigge bárraáicamat sullii 160 čuovvunbáikkis. Čáihnenáli lassáneamis muitala earret eará dat, ahte jagi 2008 áicamat ledje 113 báikkis, jagi 2006 áicamat ledje 88 báikkis ja jagi 2004 66 báikkis. “Vilgessealčáihnnit bessejit dál eanemus Suoma nuorta- ja máttanuortaosiin, muhto bessenáigge bárraáicamat ja beassegávdnosat leat lassánan maiddái eará guovllus riikka. Ovdamearkka dihte Mátta-Savos leat ožžon bessejeaddji báraid guvlui, gos leat dahkan suodjalanbarggu 20 jagi áigge. Seammá lea dáhpáhuvvan Pirkanmaas, Kymenlaaksos ja Uusimaas. Reviiraáicamiid leat ožžon maiddái Áitosas-Suoma ja Satakunta guovlluin. Máttaoarjerittus ja Pori lahkasiin sihkkaraste maiddái lihkostuvvan bessema”, muitala plánejeaddji Timo Laine Meahciráđđehusa luonddubálvalusain. Giđđii 2010 vurdet ealas bessenáiggi “Jagi 2009 áicamat bohte nu olu, ahte jagi 2010 sáhttá leat boahtimin buorre bessenjahki. Dál eallit galbma dálvvi, muhto ovddit liehmus dálvvit leat dahkan ceavzima álkibun. Deháleamos lea vuosttas dálvi, jus loddi ceavzá dan badjel, de dađi sihkkareappot dat birge.” Bures lihkostuvvan bessemat maŋimus jagiid leat váikkuha čáihnenáli stuorrumii. Fárrenvuoitu nuortin ja máttanuortin buktá ođđa genaid populašuvdnii: čakčat 2008 álgán oláhuslaš vánddardanbárru buvttii Ruoššas valljis vánddardeaddjiid Supmii. Vilgessealčáihnnit leat dihtton gitta poláragierddu rájes. Ivdneriekkisgávdnosat duođaštit, ahte vánddardeapmi lea nannen maiddái Ruoŧa heajos vilgesčáihnenáli. Vilgessealčáihnevuovddit leat máŋggahámatvuođa gáldut, go maiddái eará ealli- ja šaddošlájat leat ávkašuvvan suodjalandoaimmain ja guovlluin leat dahkan máŋggaid hárvenaš šlájaid gávdnosiid. Meahciráđđehusa suodjalanguovlluin vilgessealčáihnniid eallinbirrasiin geahpedit guosaid meari ja lasihit mieskamuoraid meari. Smávva njáskamiin leat ožžon muoraid guovdu čuvges ja jalges báikkiid, go vilgessealčáihnni lassin maiddái eará šlájat dihttojit. Mieskamuora mearri lea buoridan maiddái divrriid, eandalii gáibideaddji goppásiid eallinbirrasiid. Fáktakássa: Meahciráđđehus vástida vilgessealčáihnni riikkaviidosaš čuovvumis ja suodjalanguovlluid eallinbirrasiid dikšumis. Lassin Meahciráđđehus ovddida vilgessealčáihnni suodjaleami ovttasbarggus guovlulaš ejb-guovddážiiguin ja eará doaibmiiguin. Čuovvumis, kártemiin ja dálveboraheamis eandalii loddeberošteaddjiin ja WWF:s lea mearkkašahtti rolla. Vilgessealčáihnni dovdá sealggi vilges stábiin, mat leat láskut ja sealggi vuolleoasi vilges dielkkus. Bistevaš dearpan rievdá čielgasit dábálaš bihcebásčáihni oanehis dearpamis. Vilgessealčáihni lea Suoma vuovdelottiin eanemus áitatvuloš šládja. Vilgessealčáihni geahppánii olu 1900-logu loahpageaže beaktilin šaddan vuovdedoalu dihtii. Vilgessealčáihnni árbevirolaš bessenbirrasat leat viidát ja čuvges boares lastavuovddit, gos leat seahkalagaid beazit ja boares guosat. Otná beaivvi šlája gávdná ain dávjjibut bealdoravddaid ja gáttiid nuorabutge vuvddiin. Mieskamuorat galget goittotge leat valljis, go šládja borrá mieskan lastamuorraávdnasis ealli divrriid suovssaid. Lassidieđut: Timo Laine, Meahciráđđehus, Mátta-Suoma luonddubálvalusat, tel 040 588 1766 Jahki 2010 lea ON luonddu máŋggahámatvuođa temájahki, mii Suomas dollojuvvo temáin Luonddu máŋggahámatvuohta: Eallima eaktu. Deháleamos bargoneavvu luonddu máŋggahámatvuođa bajásdoallamis lea gokčevaš luonddugáhttenfierpmádat. Suomas Meahciráđđehusa luonddubálvalusat dikšu Suoma álbmotmehciid ja eará luonddusuodjalanguovlluid. Min ovddasvástádussan lea maiddái riikkaviidosaččat mearkkašahtti áitatvulošas šlájaid, dego Saimaagahte ja goaskima suodjaleapmi, ja atnit fuola maiddái gierdavaš vánddardan- ja guolástanbálvalusain.
